Bolavá Anna

Vítek otevře oči. Chvíli mu trvá, než se zorientuje v prostotu. Nejspíš nachvilku usnul, protože pořád leží ve stejné hromadě spadlého listí. Ti tři museli odejít domů, teď je v lese sám. Dobře se ukryl, vůbec si ho nevšimli. Smráká se a s šerem se mu do vlaů snáší studené vlhko. Chlapec se posaní a rozhlédne. Nikde nikdo, jen nehybné hladké kmeny starých buků. Vstane a protáhne si nohy, škrábe ho celé tělo a v hlavě se mu stále opakují poslední věty z bratrovy vznikající encyklopedie. Modrou krev mají pouze králové. A hlemýždi.